Bzučivky (anglicky screwworm flies) jsou parazitické mouchy, jejichž samičky kladou vajíčka do jakékoliv otevřené rány teplokrevných zvířat - ať už jde o hospodářská zvířata, divokou zvěř nebo člověka. Po vylíhnutí se stovky larev začnou zavrtávat do živé tkáně. Ránu rozšiřují, živí se jí, a pokud nedojde k jejich včasnému odstranění, mohou hostitele i zabít.
I malý šrám, čerstvě vypálená značka nebo hojící se značka v uchu může u nakažené krávy během pár dní přerůst v otevřenou, živými červy zamořenou ránu, která ohrožuje celý chov. Bzučivku se ve Spojených státech v 60. letech podařilo díky revoluční metodě vymýtit: vědci vypouštěli sterilizované samce, kteří se pářili s divokými samicemi - výsledná vajíčka však byla neplodná.
Spojené státy každoročně dovážejí z Mexika přes milion kusů skotu. Aktuální zákaz dovozu tak ještě víc ztenčí už tak nízké zásoby hovězího masa. Už dřívější dočasné přerušení dovozu z Mexika mezi listopadem a únorem přispělo k výraznému nárůstu cen masa. Zvýšenou poptávku po už tak drahém mase pak lze očekávat i s blížící se letní grilovací sezonou.
Léčba existuje, ale je náročná a nákladná
Ačkoliv je zatím bzučivka stovky kilometrů od amerických hranic, jakýkoliv výskyt na území USA by ještě víc ohrozil zásobování a vystavil riziku i další hospodářská zvířata - nebo domácí mazlíčky, potažmo pak i lidi. "Bzučivky dokonce napadají i lidi. Nejzranitelnější by byli lidé bez domova, kteří mají omezený přístup k hygieně a lékařské péči," upozorňuje profesor veterinární medicíny z Minnesotské univerzity Timothy Goldsmith.
V Panamě funguje speciální továrna, která každý týden vypustí do přírody 100 milionů sterilních bzučivek. Odborníci ale tvrdí, že to nestačí. I když dospělá moucha sama neulétne víc než 20 kilometrů, může se s hostitelem - tedy nakaženým zvířetem - přesunout stovky kilometrů. Nyní už přešla nejužší části Panamy i Mexika, a tedy i ochranná pásma. Šance na zlepšení situace se každým dnem snižují.
Americké ministerstvo zemědělství oznámilo, že investuje 21 milionů dolarů do přestavby továrny v Mexiku, aby mohla produkovat sterilní bzučivky. Věří, že dovoz dobytka by se mohl obnovit ještě do konce letošního roku. Podle průběžných odhadů by případná epidemie bzučivky mohla ekonomiku Texasu připravit až o 1,8 miliardy dolarů - kvůli úhynům dobytka, nákladům na práci a léčbu.
Po desetiletích bez výskytu už totiž většina tamních rančerů nemá potřebné znalosti ani nástroje pro včasné rozpoznání a následnou léčbu. Ta sice existuje, ale je náročná: vyžaduje manuální odstranění stovek larev a důkladnou dezinfekci ran - nákladný, zdlouhavý a nepříjemný proces.
